Co je Zumba?
Zumba je moderní fitness program, kombinující tanec a aerobní pohyby. Cvičení je doprovázeno především latinsko-americkou hudbou a během lekce se vystřídají rytmy salsy, merengue, reaggaetonu, cumbie, ale také calypso, cha-cha, samba, jive, oblíbený je i belly dance, flamenco nebo třeba lambáda. Více o těchto tancích je uvedeno níže v odstavci "Rytmy zumby". Takže na své si přijde zkrátka každý!
Vždy se využívají jednoduché základní kroky tak, aby bylo pro všechny zúčastněné cvičení nejen efektivní, ale také zábavné. Každá lekce Zumby má zkrátka atmosféru jako taneční party – žádný stres, jen hudba, která Vás nenechá v klidu, a ladné pohyby Vašeho těla! Energické rytmy se střídají s pomalejšími a cvičení tak funguje na principu intervalového tréninku, čímž se výborně spalují tukové polštářky. Tanec formuje celé tělo, posiluje nohy a paže, tvaruje bříško a zadeček. Během každé lekce nejenom propotíte veškeré oblečení, ale díky vyplaveným endorfinům se také nabijete dobrou náladou!
Kde vznikla Zumba?
Kolumbijský tanečník a choreograf Beto Perez jednoho dne tak spěchal na svou hodinu aerobiku, až zapomněl do tašky přibalit hudbu. V zoufalství sáhnul do auta pro svou oblíbenou pásku s latino hudbou a začal na ni improvizovat. Návštevníky jeho hodiny neobvyklá lekce tak nadchla, že Beto v podobné výuce pokračoval, a brzy se stal tak populárním, že si jej vyžádali jako choreografa pro své videoklipy i mnohé celebrity – jednou z nich je třeba Shakira.Po příchodu do USA v roce 2001 založil s dalšími dvěma podnikateli společnost Zumba Fitness®, která se svou filosofíí sklízí úspěchy po celém světě. Nyní si Zumbu můžete vyzkoušet také u nás!
Co s sebou na Zumbu?
V první řadě je důležité pohodlné oblečení. Nemělo by na vás lidově řečeno plandat, proto je nejvhodnější upnutější tričko nebo tílko a legíny nebo kraťasy. Počítejte s tím, že všechno propotíte, proto je lepší poohlédnout se v nějakém lepším obchodě. Oblečení je z kvalitnějšího materiálu, který odvádí pot pryč z těla. Samozřejmě je ale také dražší.Za další byste neměli zapomenout na kvalitní obuv. Zde se opravdu vyplatí investovat více peněz, jelikož tvrdé, nepohodlné, tlačící boty, které vám způsobí puchýře, jsou snad to nejhorší. O odéru z nohou, které vyzujete z neprodyšných bot, snad raději ani nemluvě.V neposlední řadě nezapomeňte na ručník (zpotíte se opravdu hodně) a na pití. Říká se, že před cvičením byste měli vypít o půl litru vody více, jelikož to tělo všechno vypotí. Nejvhodnější je obyčejná neperlivá voda, někdo může být ale zvyklý na „energeťák“, díky kterému ze sebe vydá mnohem více.
Rytmy Zumby
Merengue - je národní hudbou Dominikánské Republiky, která vznikla v souvislosti s lidovým tancem stejného jména již v polovině 19.století.
Skutečný původ merengue je dodnes předmětem rozsáhlých diskusí, o čemž svědčí i počet více či méně zaručených verzí popisujících její vznik, které můžeme nalézt i na mnoha internetových stánkách. Vznik merengue je popisován následovně - černí otroci, kteří viděli tancovat soudobé společenské tance, je poté začali napodobovat na vlastních slavnostech. Zdály se jim však příliš nudné a usedlé, proto je začali postupně přetvářet a brzy je obohatili o jeden úder bubnu - nepatrný skok či poskok.
Bachata - Hudebníci Dominikánské republiky promítali do písní svou vlastní kulturu a historii, až vznikl hudební žánr bachata. Vypráví příběhy o vroucí lásce. Náměty zlomeného srdce a hlubokého smutku dokážou vyloudit slzičky z očí posluchačů. Dříve, před názvem bachata, pojmenovali lidé tento styl amargue, hořkost. Bachata bývá srovnávána s bluesem nebo moderním R´n´B, kterému se částečně stala inspirací. Původně tvořily melodii struny tří až čtyř kytar doprovázených zvukem bubínků. Kolem roku 1990 převzaly žánr i elektrické kytary, a tak se teskné melodie rozšířily do celého světa.
Salsa - je jedním z nejdynamičtějších hudebních stylů vzniklých na západní polokouli. Výraz salsa pochází ze španělštiny a znamená "omáčku", je to, stručně řečeno to, co dává latinské kuchyni její tradičně ostrou chuť. Termín salsa se dá z hudebního hlediska velmi jednoduše srovnat se slovem swing (anglicky: houpat se), které bylo aplikováno jazz/swingovými kapelami do hudební terminologie ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století. Tento výraz popisuje pocit, jenž skrývá širokou paletu emocí a hudebních vyjádření. Bylo by chybou domnívat se, že se salsa vždy vyznačuje rychlým krokem a pulsujícím tempem. Opak je pravdou, může být i pomalá a romantická, popřípadě někde mezi těmito dvěma protipóly.
Raggaeton - Reggaeton (ve španělštině známý také jako reguetón či reggaetón) je hudební styl pocházející z Portorika. Za jeho předchůdce je považován reggae en español původem z Panamy. Reggaeton mísí prvky reggae a dancehall se styly typickými pro Latinskou Ameriku, jako jsou bomba, plena, salsa, merengue, latin pop, cumbia a bachata, stejně jako hip hop, R&B a electronicu. Má specifický rytmus a beat, označovaný jako "Dem Bow". Tento hudební žánr je nejvíce spjat s Portorikem, kde se proslavil a kde působí největší reggaetonová komunita. Největší rozmach zaznamenal v roce 2004, kdy výrazněji pronikl do Spojených států a do Evropy, kde se záhy stal velmi populární.
Cumbia - Lori Heikkila zase tvrdí, že existují dvě možné verze vypovídající o původu tohoto tance. První z příběhů říká, že cumbia vznikla mezi otroky, kteří k sobě byli jednou nohou připoutáni řetězy během sekání cukru do rytmu bubnů a byli tak nuceni vláčet za sebou tu druhou volnou nohu. Tento pohyb se poté stal výchozím pro základní krok právě v cumbia.Druhý z příběhů říká, že Cumbia pochází z Kolumbie a původně byla používána jako tanec při námluvách. Tančí se na čtyři doby. Pro hudbu Cumbia se využívají především bubny, perkusní nástroje a například harmonika (akordeon) - tento typicky evropský nástroj se do Cumbie podle legendy dostal poté, co se u pobřeží Kolumbie potopila loď s nákladem harmonik, které byly vyplaveny na břeh.
Cha-cha-cha - zkráceně často Cha-cha, je velmi svižný latinskoamerický tanec pocházející z Kuby. Rytmus se vyvinul zKubánského tamce Danzon synkopováním 4. taktu. Slovo cha-cha vzniklo na Haiti podle zvuku zvonku, na který se hrávalo při tradičních tancích. Melodie cha-chi se vyvinula především z mamba. Na konci 40.let bylo mambo v USA velmi populární, ale náročné kvůli svojí rychlosti. Proto se začalo hrát pomaleji a vznikla cha-cha.
Samba - je latinskoamerický tanec na 2/4 nebo 4/4 takt. Tempo kolem 50 taktů za minutu. Slovo samba má původ v portugalském slově semba a v překladu znamená božská tanečnice. Existuje mnoho variací samby. Mezi nejznámější patří karnevalová samba, kterou můžete spatřit na karnevalech v Brazílii.
Jive - je druh latinskoamerického tance. Je to rytmický swingový tanec, který vychází z jitterburgu a v mnohém je ovlivněný rockenrolem, boogie-woogie a černošskými tanci. V roku 1944 vydal Viktor Silvester první standardizovaný popis jivu. Rytmus je 4/4-ový a tempo 40-44 taktů za minutu.
Jeho původ je afro americký Flamenco - Vzniklo mezi cikány, kteří tam v 15. století doputovali z Indie přes Pákistán a Egypt. Proto se ve flamencu vlastní cikánská kultura mísí se španělskou, indickou, židovskou a arabskou.Dělí se na flamenco jondo (vážné, hluboké), flamenco chico (lehké) a flamenco intermedio(střední) a zahrnuje řadu tanců, počínaje vesnickými Sevillanas přes Alegru, Buleríu, Tangos, Soléá atd. Hlavními disciplínami jsou zpěv, tanec, hra na kytaru a rytmický doprovod, kterým je míněno tleskání a hra na cajón (čti kachón), což je perkusní nástroj připomínající dřevěnou bednu, na němž hráč sedí obkročmo. Pojem duende, používaný pro nejvyšší extázi ve flamenkovém smyslu, znamená syrový citový prožitek. Týká se především výkonu zpěváka, který se v tradičnějším pojetí pokouší o výkřiky na hranici lidských možností. Až do půli 19. století bylo flamenco pouze součástí životního stylu španělských Gitanos, na profesionální úrovni začali umělci vystupovat až s příchodem romantismu.
Orientální tanec - je tanec původem ze Středního východu. V současné době je ve světě velmi rozšířen a těší se velké popularitě. V České republice se také nazývá břišní tanec, v Americe ho nazývajíbellydance, ve Francii dance du ventre, v Řecku cifte telli a v Evgyptě zase Raqs Sharqi.V orientálním tanci se střídá několik základních figur, které se pak různě kombinují. V tanci na sebe plynně navazují, aby tanec nevypadal jako cvičení aerobiku. Celkový vzhled tance se může u různých stylů dosti lišit. Jednou je spíše vlnivý a pomalý, jindy rychlý a třesavý. U orientálního tance je velmi významná osobnost tanečnice, jež se v tanci odráží. Důležitý je také výraz a mimika, která tanci dodává na svěžesti, energičnosti a je jeho nedílnou součástí. Na tanečnici by mělo být vidět, že ji tanec baví, má z něj radost a všechny pohyby jsou pro ni přirozené.
Rock and roll - V roce 1954 začali interpreti v oblasti country and western i v oblasti hlavního proudu tehdejší populární hudby objevovat rhythm and blues. Ten byl do té doby určen téměř výhradně pro černošské městské obvyvatelstvo USA.
